Už to slovo samo o sobě vypadá nesympaticky, pokud tedy necharakterizuje hru skvělého fotbalového útočníka. Je-li však vztaženo na běžné chování v denním životě, je to na pováženou.
Normálně jsem vcelku mírný člověk, ale všímám si, že agresivita se u mě dostavuje vždy, když se večer unavený z práce dostavím domů a všichni po mě najednou něco chtějí. To pak vybuchuju, zuřím a utrhuju se. A štve mě přitom, že zrovna na ty, kteří si to nejmíň zaslouží a za nic ani nemůžou. Ovšem je to silnější než já.
Tak hele, ty co tam někde uvnitř přitápíš pod kotlem, koukej hezky ubrat, a namísto zvyšování přetlaku upustit páru. Jasný? Nebo tě...
28 února 2006
Ženské myšlení?
Fascinuje mě. Ani ne tak myšlení konkrétních žen v mém bližším či vzdálenějším okolí, ale zejména myšlení některých redaktorek ženských časopisů, které se prostřednictvím svých více či méně vtipných článků snaží toto ženské myšlení formovat. (Abych nebyl obviněn z sexismu, či čeho, tak pro pořádek musím říct, že úplně stejné to je s redaktory typicky "pánských" časopisů).
Je pravda, že podobné časopisy jsem donedávna četl výhradně v čekárnách zubařů, ale poslední tři týdny, co MF DNES vypustila novou pondělní přílohu ONA DNES (zřejmě jako konkurenci pondělního Blesku pro ženy), se s touto formou publicistiky setkávám pravidelněji.
Abych byl konkrétní - vadí mi to paušalizování v některých článcích - všichni chlapi jsou nudní a žena má právo vyměnit patnáct let nudy alespoň za dva roky prožité naplno. To, že rozbíjí rodinu, sice může obrečet, ale protože ten její byl přece úplně nemožný, neromantický a nudný, tak pálení mostů je jedinou možnou cestou.
Možná by to chtělo slyšet i druhou stranu - byť nudnou, neromantickou a nemožnou. Možná by to chtělo podívat se i kriticky na sebe. Sobectví přece není životní program, a platí to stejnou měrou pro obě pohlaví.
Ale chápu, že tato myšlenka zase nebude prodávat časopisy pro ženy.
Je pravda, že podobné časopisy jsem donedávna četl výhradně v čekárnách zubařů, ale poslední tři týdny, co MF DNES vypustila novou pondělní přílohu ONA DNES (zřejmě jako konkurenci pondělního Blesku pro ženy), se s touto formou publicistiky setkávám pravidelněji.
Abych byl konkrétní - vadí mi to paušalizování v některých článcích - všichni chlapi jsou nudní a žena má právo vyměnit patnáct let nudy alespoň za dva roky prožité naplno. To, že rozbíjí rodinu, sice může obrečet, ale protože ten její byl přece úplně nemožný, neromantický a nudný, tak pálení mostů je jedinou možnou cestou.
Možná by to chtělo slyšet i druhou stranu - byť nudnou, neromantickou a nemožnou. Možná by to chtělo podívat se i kriticky na sebe. Sobectví přece není životní program, a platí to stejnou měrou pro obě pohlaví.
Ale chápu, že tato myšlenka zase nebude prodávat časopisy pro ženy.
24 února 2006
Odposlechnuté je nejlepší
Za tím si stojím. A vůbec nemám namysli trapné aféry kolem odposlechů telefonů nejrůznějších činitelů i nečinitelů, o kterých se denně dovídáme ze sdělovacích prostředků. Nejlepší je to, co je odposlechnuté ze života. A zdrojů se najde hodně.
Předním a významným zdrojem odposlechnutého materiálu je rodina. Popsat někde na veřejnosti (webu, časopise, rádiu apod.) skutečnou situaci prožitou nejbližšími příbuznými, obvykle budí uznalé pokyvování hlavou všech, kromě postižených příbuzných. Ti se cítí zaskočeni, hovoří zvýšeným hlasem a domáhají se slibů, že něco podobného se již nikdy, ale skutečně nikdy, nebude opakovat.
Ale i když je rodina zdrojem opravdu významným, má kromě výše uvedeného i jiná omezení. My například nepatříme mezi velké dobrodruhy, a tak se zajímavých a vzrušujících příhod neděje zase tolik, kolik by bylo potřeba, aby stačily pokrýt mé veškeré publikační potřeby. Proto musí existovat i zdroje jiné.
Nemám zde v úmyslu všechny odhalit, protože bych se připravil o dobrý materiál, ale zmíním alespoň jeden - veřejnou dopravu. Dvě starší dámy, sedící v autobuse o sedadlo za mnou a nahlas líčící dramatickou rodinnou situaci se zetěm jedné z nich, který je podvodník a bezcharakterní lump, mi dokázaly na cestě z Bráníka na Smíchovské nádraží dodat materiál na dvě povídky a několik dílů radionovely Dědeček, kterou píšu pro AWrádio.
Život prostě píše ty nejlepší příběhy a je jenom škoda, že podobných dam s tak zvučnými hlasy nejezdí v autobusech víc.
Předním a významným zdrojem odposlechnutého materiálu je rodina. Popsat někde na veřejnosti (webu, časopise, rádiu apod.) skutečnou situaci prožitou nejbližšími příbuznými, obvykle budí uznalé pokyvování hlavou všech, kromě postižených příbuzných. Ti se cítí zaskočeni, hovoří zvýšeným hlasem a domáhají se slibů, že něco podobného se již nikdy, ale skutečně nikdy, nebude opakovat.
Ale i když je rodina zdrojem opravdu významným, má kromě výše uvedeného i jiná omezení. My například nepatříme mezi velké dobrodruhy, a tak se zajímavých a vzrušujících příhod neděje zase tolik, kolik by bylo potřeba, aby stačily pokrýt mé veškeré publikační potřeby. Proto musí existovat i zdroje jiné.
Nemám zde v úmyslu všechny odhalit, protože bych se připravil o dobrý materiál, ale zmíním alespoň jeden - veřejnou dopravu. Dvě starší dámy, sedící v autobuse o sedadlo za mnou a nahlas líčící dramatickou rodinnou situaci se zetěm jedné z nich, který je podvodník a bezcharakterní lump, mi dokázaly na cestě z Bráníka na Smíchovské nádraží dodat materiál na dvě povídky a několik dílů radionovely Dědeček, kterou píšu pro AWrádio.
Život prostě píše ty nejlepší příběhy a je jenom škoda, že podobných dam s tak zvučnými hlasy nejezdí v autobusech víc.
23 února 2006
Profesionálové chodí včas
Protože je tvrzení v nadpisu pravdivé, je jasné, že mám pokud se profesionality týče, ještě rezervy (tak 20 - 30 %). Zato Štěpán Rak, Věra Martinová a Jaroslav Dušek - lidé, se kterými jsem poslední měsíc dělal rozhovor do rádia, jsou alespoň podle mých zkušeností, profesionálové každým coulem. Nejen, že chodí včas, ale dokonce minimálně 15 minut předem.
Kde se jenom ta profesionalita učí? Že by životem?
Kde se jenom ta profesionalita učí? Že by životem?
22 února 2006
Poločas?
Poločas je okamžik, kdy si fotbalisté mohou dát pauzu, vyslechnout rady trenéra a soustředit zbytky sil na to, aby celý zápas důstojně dohráli.
Při pohledu na svoje datum narození, a můj hodně optimisticky viděný věk odchodu z této země, bych se mohl právě někde v poločase nacházet. Analogie s fotbalisty však tady končí.
Přestávku si dát nejde, vyhodili by mě minimálně z práce. A na rozdíl od fotbalistů navíc netuším, kolik je celková hrací doba.
Při pohledu na svoje datum narození, a můj hodně optimisticky viděný věk odchodu z této země, bych se mohl právě někde v poločase nacházet. Analogie s fotbalisty však tady končí.
Přestávku si dát nejde, vyhodili by mě minimálně z práce. A na rozdíl od fotbalistů navíc netuším, kolik je celková hrací doba.
21 února 2006
Mezi nebem a zemí
Ráno přijdu k autu a to nejde nastartovat. Odpoledne pak funguje bez problémů, aniž by se mezi tím cokoliv s ním stalo. No a zatím jezdí.
Myslel jsem si doposud, že podobné záhady jsou vyhrazeny jen počítačům pracujích s operačním systémem MS Windows a příhoda s autem byla spíše výjimkou potvrzující pravidlo. Ale není tomu tak - přidal se i ohřívač vody, který se nám polámal a sám opravil během jedné hodiny.
Prostě, ne všechno je tak, jak vypadá na první pohled. Neřekl to už náhodou někdo?
Myslel jsem si doposud, že podobné záhady jsou vyhrazeny jen počítačům pracujích s operačním systémem MS Windows a příhoda s autem byla spíše výjimkou potvrzující pravidlo. Ale není tomu tak - přidal se i ohřívač vody, který se nám polámal a sám opravil během jedné hodiny.
Prostě, ne všechno je tak, jak vypadá na první pohled. Neřekl to už náhodou někdo?
20 února 2006
Zub času
Hlodá, hlodá a hlodá. Že si hlodne do mého auta, to se dá pochopit. Je to drahé, nepříjemné, ale je to spotřební zboží a výrobci také musí z něčeho žít. Že si hlodne do lidského těla se také dá pochopit. Přesto každý příznak tohoto jevu akceptuji s jistou dávkou hysterie.
Obnažující se krček mé čtverky vpravo nahoře budiž typickým příkladem. Poté, co jsem si přečetl na odborných zubařských serverech vše, co souvisí s paradontózou a obtížemi jejího léčení, se mi však vůbec neulevilo. Mám obavy, že nákup speciálních zubních past a kartáčků ve spojení s návštěvou zubního lékaře už může nastarovaný proces jen více či méně zpomalit.
Ano, zub času hlodá všem stejně, to je pravda.
Ale jak k tomu přijdu zrovna já?
Obnažující se krček mé čtverky vpravo nahoře budiž typickým příkladem. Poté, co jsem si přečetl na odborných zubařských serverech vše, co souvisí s paradontózou a obtížemi jejího léčení, se mi však vůbec neulevilo. Mám obavy, že nákup speciálních zubních past a kartáčků ve spojení s návštěvou zubního lékaře už může nastarovaný proces jen více či méně zpomalit.
Ano, zub času hlodá všem stejně, to je pravda.
Ale jak k tomu přijdu zrovna já?
17 února 2006
Bázeň Boží
"Bojím se víc Boha, než stranického trestu," pravila v anketě MF DNES poslankyně za ČSSD Nováková v souvislosti s úsilím premiéra, aby její strana za každou cenu přehlasovala veto prezidenta k zákonu o registrovaném partnertství. Při předpokládaném tlaku, který zřejmě na tuto dámu bude ještě vyvinut, tak pokud jí toto stanovisko vydrží - klobouk dolů.
Ministr Cyril Svoboda zase zaujal tak statečný postoj ke kauze "karikatury", že se to zdá až neuvěřitelné. Někteří k tomu utrousili, že za tím je především jeho náboženské přesvědčení. A já k tomu dodávám - tím líp.
Myslím si totiž, že bázeň Boží je nejlepší kvalifikací pro politika.
Ministr Cyril Svoboda zase zaujal tak statečný postoj ke kauze "karikatury", že se to zdá až neuvěřitelné. Někteří k tomu utrousili, že za tím je především jeho náboženské přesvědčení. A já k tomu dodávám - tím líp.
Myslím si totiž, že bázeň Boží je nejlepší kvalifikací pro politika.
16 února 2006
Pracovní vytížení
Když do novin nějaká PR agentura protlačí článek o politikovi, který pro naše blaho pracuje do roztrhání těla - tedy minimálně osmnáct hodin denně sedm dnů v týdnu, vypadá to moc hezky. Je úžasné, jací výjimečně odolní a schopní jedinci nám vládnou, případně o vládu usilují. Nevěříte?
Udělal jsem pokus na sobě. A protože platí - podle sebe soudím tebe - můžu zodpovědně prohlásit - nefunguje to. Takže - buďto jsou politici nadlidé obdařeni schopnostmi, o kterých se nám, obyčejným lidem, ani nesní. A nebo ... raději nedomýšlet.
Protože pokud nám lžou v takovýchto maličkostech, co nám vlastně tvrdí o věcech, kdy doopravdy o něco jde.
Udělal jsem pokus na sobě. A protože platí - podle sebe soudím tebe - můžu zodpovědně prohlásit - nefunguje to. Takže - buďto jsou politici nadlidé obdařeni schopnostmi, o kterých se nám, obyčejným lidem, ani nesní. A nebo ... raději nedomýšlet.
Protože pokud nám lžou v takovýchto maličkostech, co nám vlastně tvrdí o věcech, kdy doopravdy o něco jde.
15 února 2006
Den s vrtulí
Den s vrtulí je takový den, který než pořádně začal, tak už stihl skončit. Den s vrtulí je takový den, kdy pořád pracujete, pracujete, pracujete, a večer při pohledu zpátky zjistíte, že vlastně vůbec nic není uděláno.
Ovšem pozor, záasadně se liší od dne - blbce, kdy se kazí všechno, na co sáhnete. Je pouze tak hekticky pracovní, že na skutečnou práci vlastně nezbývá vůbec žádný čas. Dokonce se cítíte provinile z toho, když na tuto skutečnou práci nějakou tu chvilku ukradnete.
Ale pokud si v jeho chvatu stihnete zaznamenat podněty, které přinesl, při ohlédnutí zpět je možné z nich čerpat hodně inspirace do budoucna. Den s vrtulí tudíž není vůbec negativním dnem.
Jen nesmí být moc často, aby se ta vrtule nezlámala.
Ovšem pozor, záasadně se liší od dne - blbce, kdy se kazí všechno, na co sáhnete. Je pouze tak hekticky pracovní, že na skutečnou práci vlastně nezbývá vůbec žádný čas. Dokonce se cítíte provinile z toho, když na tuto skutečnou práci nějakou tu chvilku ukradnete.
Ale pokud si v jeho chvatu stihnete zaznamenat podněty, které přinesl, při ohlédnutí zpět je možné z nich čerpat hodně inspirace do budoucna. Den s vrtulí tudíž není vůbec negativním dnem.
Jen nesmí být moc často, aby se ta vrtule nezlámala.
14 února 2006
Valentin - víte o něm?
Byl to prý nějaký světec, ovšem do svých hodně let jsem o něm vůbec neslyšel. Teď je ho zato plno a je pěkně vlezlý. Prý svátek zamilovaných.
Nic proti novinkám, ale jak může být nějaký svátek zamilovaných v únoru, když je venku taková zima?
Máchu na vás, novotáři!
Nic proti novinkám, ale jak může být nějaký svátek zamilovaných v únoru, když je venku taková zima?
Máchu na vás, novotáři!
13 února 2006
Po návratu krucho
Je zajímavé, jak dokáže člověka zničit 8 hodin za volantem v autě na cestě Altena (Německo) - Praha (Česko). Celý den jsem dneska jako přeražený, v hlavě mi to myslí tak na 50% a přitom se valí jedna katastrofa za druhou:
1. Ráno nešlo nastartovat auto - obnášelo to zakoupení nové baterie a její montáž. Naštěstí mám hodné sousedy, kteří mi půjčili Gola sadu. V kombinaci s mojí "zručností" - za hodinu nebylo co řešit.
2. Po nastartování se ozval příšerný zvuk - díra ve výfuku. I tak jsem vyrazil. Výfuk definitivně upadl těsně před dojezdem do kanceláře. Od tohoto okamžiku vím, že i auto může vydávat zvuk, ze kterého se dělá fyzicky špatně nejen kolemjdoucím občanům, ale i samotnému řidiči - jako kdybyste měli v hlavě turbínu tryskového letadla. A přitom to je jen SEAT Toledo r.v. 1996.
3. Včechno naplánované je jinak, aneb standardní pracovní den. Krásné je žít.
(Ale přece jen něco pozitivního - jsou i kamarádi, kterým se doma válí zbytečná basová kytara, takže ji nemusím Davidovi kupovat a ty peníze hezky můžou jít na opravu výfuku). Davide, až budeš velkej, pochopíš, že svět prostě není ideální.
1. Ráno nešlo nastartovat auto - obnášelo to zakoupení nové baterie a její montáž. Naštěstí mám hodné sousedy, kteří mi půjčili Gola sadu. V kombinaci s mojí "zručností" - za hodinu nebylo co řešit.
2. Po nastartování se ozval příšerný zvuk - díra ve výfuku. I tak jsem vyrazil. Výfuk definitivně upadl těsně před dojezdem do kanceláře. Od tohoto okamžiku vím, že i auto může vydávat zvuk, ze kterého se dělá fyzicky špatně nejen kolemjdoucím občanům, ale i samotnému řidiči - jako kdybyste měli v hlavě turbínu tryskového letadla. A přitom to je jen SEAT Toledo r.v. 1996.
3. Včechno naplánované je jinak, aneb standardní pracovní den. Krásné je žít.
(Ale přece jen něco pozitivního - jsou i kamarádi, kterým se doma válí zbytečná basová kytara, takže ji nemusím Davidovi kupovat a ty peníze hezky můžou jít na opravu výfuku). Davide, až budeš velkej, pochopíš, že svět prostě není ideální.
12 února 2006
Pomalu to bude končit
Pomalu se chýlí STA online ke konci a za rok se sejdeme zase na stejném místě.
11 února 2006
Nadšení trvá
Je to zajímavé, co všechno takový blog umí, takže nadšení trvá a jsem zvědavý, jak dlouho mě to bude ještě bavit. I když si uvědomuju, že to zatím není moc originální, a zřejmě nikdo zatím nebude mít důvod, aby to četl.
Ale to se, možná, doufejme, změní v nejbližším budoucnu. Má to teda moc podmínek - například čas, chuť, nápady a tak. K úspěchu musí být splněny všechny najednou, takže doufám, že se tak stane.
Ale to se, možná, doufejme, změní v nejbližším budoucnu. Má to teda moc podmínek - například čas, chuť, nápady a tak. K úspěchu musí být splněny všechny najednou, takže doufám, že se tak stane.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)
