31 srpna 2008

Půjdu už do školy

Půjdu už do školy,
těším se mámo...

a dál to neznám, i když to mělo ještě asi deset veršů a učili jsme se to všichni v posledním ročníku mateřské školy. Legrace byla, že jsme se všichni opravdu těšili, ačkoliv jsme netušili, na co vlastně.

Každý rok se to opakuje, 1. září září v kalendáři.

Co bych za to dal, kdybych se znovu mohl těšit a netušit, na co vlastně.

15 srpna 2008

Ale jenom já vím...

Prázdniny pomalu končí a nechuť, kterou jsem cítil pokaždé, když jsem sem měl něco napsat, vyprchala. Dokonce mě už i napadlo, že blog smažu, ale neudělám to.

Neznám totiž lepší způsob, jak se vyrovnat s okolnostmi, které provázejí život každého z nás, než je popsat. A je jedno, jestli to je něčí nesmyslná zášť, pomluva, radost z velkých událostí a nebo čistě obyčejné věci - maličkosti, jako třeba kontakt se zajímavým týpkem v supermarketu.

Samozřejmě, zejména o těch negativních věcech sem nikdy naplno nenapíšu. Jednak to nic nevyřeší a pak taky nejsem až tak padlý na hlavu.

Konkrétní skutečnosti, které jsou v pozadí, jsou důležité vlastně jenom pro mě.

A navíc, je velice uspokojující, když leckdo může tušit, ale jenom já vím ...