Zdravý rozum

Pan Ondřej Neff dnes zveřejnil zásady reverenda Williama Boetckera, které se mně tak líbí, že je prostě musím dát i sem:

1. Prosperitu nelze založit na bezstarostném zacházení s financemi.
2. Slabí se neposílí oslabením silných.
3. Malí nevyrostou omezováním velkých.
4. Chudým nepomůže zničení bohatých.
5. Mzda pracovníků se nezvýší utlačováním těch, z jejichž peněz je placena.
6. Nedostaneš se z problémů, když utratíš víc, než vyděláš.
7. Spolupráci lidí neposílíš zvyšováním nenávisti.
8. Solidní jistotu nezajistíš vypůjčenými penězi.
9. Charakter a odvaha se neposílí zničením lidské iniciativy a nezávislosti.
10. Lidem nepomůžeš, když jim soustavně děláš to, co nechceš, aby dělali tobě.

Nakupování

"Musí to být červený."

"Tady, tohle je červený."

"To je moc, chtělo by to k tomu možná trochu béžovou."

"Vidíš, červená a béžová - tamhle."

"To není červená, ale vínová. To ne."

"A co tohle? Červená tady je, béžová taky..."

"To nemyslíš vážně. Copak nevidíš, že jsou tam modré tečky?"

....

O zpěvu

Miluji, když můžu zpívat, ale nejsem si jistý tím, jestli stejné pocity mají ti, kteří to musí poslouchat. To je nakonec úděl všech nás, o kterých se říká, že "nemají sluch".

Se mnou je to ale komplikovanější. Poznám, když někdo zpívá falešně a dokonce poznám a slyším, když zpívám falešně já. Ovšem teprve v tuhle chvíli nastává katastrofa - protože se snažím dolaďovat. Nikdy nedoladím. Slyším to, vím to, snažím se, ale nejde to. Bez výjimky.

Přitom jindy tu samou písničku chytím hezky od začátku správně, a zvládnu ji bez problému celou.

Jak stejné je to s řešením mnohem složitějších životních problémů. To je taky závislé na správném naladění, které, domnívám se, přichází tak nějak ...

... shůry.