Pohodlně jsem se usadil na židli a složil ruce na břiše. Zabořily se do měkkého a to mě vyděsilo. Správně břicho přece nemá být měkké, ale jeho svaly musí být vypracované a tvrdé.
Zřejmě to nějak souvisí s nedávným momentem, kdy mi moje žena s úsměvem naznačila, že pokud si obleču černé tričko a chci stát pohodlně a uvolněně, měl bych si dávat pozor, abych se nenatáčel k lidem profilem.
Když k tomu ještě připočtu fakt, že s postupujícím věkem ubývá svalové hmoty a zvyšuje se riziko všemožných zdravotních komplikací, čemuž lze do značné míry zabránit pohybem, je nasnadě, že bych s tím měl začít něco dělat.
Happy end spočívající v popsání nového tréningového plánu a závazku ho dodržovat se však (zatím) nekoná.
Pouze někde vzadu hlodá malý červíček.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat