Jel jsem dnes autem po dálnici, když přišel. Ani jsem ho nezval. Inspirativní, skvělý, přímo jiskřivý. Byla radost ho rozvíjet a promýšlet. Skoro jsem kvůli němu zapomněl odbočit na správném dálničním sjezdu.
Zastavil jsem na parkovišti, když v tom stejně náhle, jako se zjevil, zmizel. Zůstalo po něm jen pár vět, které se mi zachytily někde v hloubce paměti. Napsal jsem si je, nezní sice špatně, ale jenom já vím, že proti těm původním se jedná jenom o slabý odvar.
Nedostat nápad, když je nejvíc potřeba, je sice k vzteku, ale může se to stát.
Ovšem, když se objeví v okamžiku, kdy je naprosto k ničemu a odejde ve chvíli, kdyby mohl být užitečný, je jenom vzpomínkou bez obsahu.
Mrtvý, jak tělo bez duše.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat