Jedním z nejstrašnějších pocitů, které můžu v životě zažívat, je bezmoc. Když vím, že něco je možné, že je to správné, a že jediným důvodem, proč se tak nestane, je to, že někdo nechce. Ne, že by nemohl, prostě nechce, a to bez ohledu na následky.
Nikdy jsem to nepředpokládal. Nepřipouštěl jsem si, že jde nechtít jen tak, bez důvodu.
Nesouhlasím s vládou strachu a tvrdé ruky, jsem pro konsenzus, dohodu a pozitivní motivaci.
Bezmocný tváří v tvář nechtění jsem ale nucen po drsných metodách sáhnout, byť s vědomím, že přinesou jen krátkodobé výsledky a za hodně vysokou cenu.
V nejhorším případě bude dokonce cena likvidační a výsledky nulové.
16 listopadu 2007
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat