Téma bytí a nebytí zní strašně osudově a zásadně. Řešil ho již Hamlet. Mimochodem, bylo by zajímavé, kdo z nás kromě jeho typické otázky vůbec ví, o čem tento Shakespearův kousek je?
Přesvědčit nás o tom, že právě oni mají v rukou naše bytí se nás snaží třeba politici. Jenomže, čím víc je známe, tím míň jim to věříme. Ale nejsou v tom sami.
Inflace silných slov a zásadních okamžiků kolem nás vše čím dál tím víc znehodnocuje. Nikdo se nám proto nemůže divit, že jako osudové už nechápeme téměř nic.
Žel ani to, co osudové skutečně je.
I když, co my víme, jestli se nám to třeba taky jenom nezdá.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
4 komentáře:
2-
1
2
2-
Okomentovat