Hodně mých vrstevníků nosí trička zastrčená do kraťasů a obouvá si ponožky do sandálů, i když je to out. Já to nedělám, navzdory tomu, že vím, že zasunuté tričko chrání před bolestivým tlakem knoflíku nebo opasku do břicha a ponožky v sandálech jsou příjemné, protože se bosá noha nelepí na podrážku. A taky se (aspoň mně) tolik nepotí. Jo, a nespálí se na slunci.
Přemýšlel jsem nad tím, proč se tedy na nějaká in a out nevykašlu a nedělám to, co je příjemnější.
Zřejmě nejsem natolik silná osobnost, abych vydržel to, že bych byl pro všechny krásné slečny, které by mne potkaly, stejně zajímavý a přitažlivý, jako vzduch.
Ne, že by to teď bylo jinak, jenže z života by neměl nikdy zmizet prvek naděje.
Zvlášť ne na prahu vyššího středního věku.
27 července 2009
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
1 komentář:
To je hodně dobrý přístup. Taky se k tomu kloním, zvlášť, když mám za sebou celou čtvrtinu století ...
Okomentovat