Manchester United právě v Moskvě vyhrál finále Ligy mistrů, přestože jsem to přál Petru Čechovi a Chelsia. Tedy spíš Čechovi. Dokonce jsem mu to přál tolik, že jsem při závěrečném penaltovém rozstřelu měl tep snad 180.
Ale všechno zlé je k něčemu dobré. Vzhledem k tomu, jak vypadá sestava naší reprezentace pro Mistrovství Evropy (té reprezentace, kterou tak skvělým způsobem řídí všemocný pan Košťál), je doce fajn, že se Petr Čech na nadcházející porážky pomalu připravuje.
Ale snad budu špatným prorokem.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat