Je to moravsky, ale prostě nemůžu říkat spisovně moucha tvorovi, který mi neustále těžkopádně bzučí kolem hlavy a kterého se už víc jak hodinu bezvýsledně snažím romáznout včerejšími novinami o zeď.
Tahle mucha se za mnou stěhuje z obýváku do koupelny, z koupelny do ložnice a prudí. Zřejmě za to nemůže, ale já přece taky ne. No a představa, že budu spát a ona mi usedne na obličej nebo dokonce vleze do nosu mi obrací žaludek. Kdoví, na čem seděla před tím. To radeji neusnu celou noc, než tohle zažít. A nebo nezažít, ale myslet si to. To je ještě horší.
Plácací zbraně jsou k ničemu, zítra jdu koupt sprej.
Na muchu.
A taky na toho komára, co sedí v rohu a těší se na doušek čerstvé krve. Mojí krve.
Léto prostě vypuklo.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat