Jako malý kluk jsem chtěl být králem nebo prezidentem, abych mohl poroučet. Možná tedy víc králem než prezidentem, protože krále nikdo nevolí a panuje pořád (pokud ho tedy nepopraví, jako Ludvíka ve Francii).
No, a poroučet jsem chtěl zde dvou důvodů. Samozřejmě, abych změnil svět k lepšímu, ale hlavně, aby už nikdo neporoučel mně. Svoboda nade vše.
Jak by mě tehdy mohlo napadnout, že skutečnou svobodu má jenom šašek?
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat