Profesionální záležitosti by se neměly směšovat s osobními, ale prý to u nás na východě moc nejde, protože si bereme věci příliš osobně. Tak se snažím tomu vzdorovat a vynakládám proto čím dál tím víc úsilí na to, abych sám sebe přesvědčil, že když na mě někdo útočí, jde mu především o věc a ne o to, mi ublížit.
Co na tom, že nevím, o jakou věc mu vlastně jde, co na tom, že z toho špatně spím a trápím se. On to určitě nemyslí zle, je to profesionální, o mě se vůbec nejedná.
Snad útok na mou osobu není součástí profesionálního plánu.
To, že neznám skutečný důvod, vůbec nemusí znamenat, že tomu tak není.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat