Kdybych se řídil jenom tím, co bych si přál, tak bych zřejmě nedělal co dělám, nežil, kde žiju a pravděpodobně by se mnou taky nemluvila velká většina těch, co mě považují za slušného člověka.
Kdybych se na druhou stranu řídil jenom tím, co se má a co je z hlediska okolí správné, aniž bych do toho zatahoval svoje přesvědčení a touhy, tak by to platilo také, ale pohyboval bych se asi na opačném konci společenského žebříčku. Ovšem nesměl bych se na sebe dívat do zrcadla, protože by se mi taky nemuselo dělat dobře.
Pouhý rozum špatně, pouhé city taky špatně.
A kompromis?
Samozřejmě, co jiného mi zbývá.
Ale je to taky špatně.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
1 komentář:
kompromis je v rozhodování hodně důležitý.myslím, že štěstí každýho člověka závisí na štěstí těch lidí okolo sebe a spokojenost všech by bez kompromisů nebyla možná.
Okomentovat