Vidět krásný film je velká radost. Samozřejmě, čím hezčí, tím větší. A nemám na mysli holywoodský trhák, kde je případná kvalita podepřena i patřičnou cifrou v milionech dolarů. Radost přináší především dílko, kde hlavní roli hraje nápad a šikovnost autora.
Jenže - radost pro jednoho mnohdy znamená depresi pro druhého. Potěšení diváka je zejména u potenciálního tvůrce negováno zoufalstvím. Tak moc by chtěl, ale pořád mu nepřichází nápad, inspirace - a vlastně chybí i potřebné umění.
Pocity závisti i sebelítost jen ještě víc ochromují. Dříve vyslovená kritika druhých se vrací jako bumerang.
Tedy konec? - Jistě.
Protože jinak již zbývá jen vydat se na cestu, která pravděpodobně skončí špatně, ale přesto je dobré ...
... začít ...
... pracovat.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat