Dnes jsem se naučil nové slovo. Vůbec nebylo slušné, a tudíž bylo nevhodné k veřejnému užití. Jenže bylo vtipné a výstižné a líbilo se mi.
Kořeny sice mělo, jak jinak, někde v oblasti lidského rozmnožování, ale použito v přeneseném smyslu dokázalo skvěle vystihnout i naprosto odlišná dění. A přitom bylo tak originální. Těšil jsem se, jak ho budu užívat. Samozřejmě tajně a při tom zároveň prožívat vzrušující stres - to aby mi náhodou nevyklouzlo a společensky mě nedeklasovalo.
Jenže ať těšení nebo děsení - všechno bylo zbytečné, protože jsem to slovo nakonec zapomněl. Pro moji pověst to je rozhodně lepší a ještě lepší bude, když si už nikdy nevzpomenu a nikdo mi ho už nezopakuje.
Žel, v těchto věcech obvykle paměť i náhoda fungují více než dobře.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat