Jednou budeme mít každý svůj pomník, minimálně na hřbitově. A pokud budeme slavní, tak třeba i na nějakém nároží nebo náměstí. Pomník bude všem, které to bude zajímat (moc jich nebude), připomínat, že jsme tady byli a žili.
Zato mít takový pomník ještě za života není moc obvyklé. Většinou se staví jenom diktátorům a podobným individuím. My ostatní si spíš budujeme jiné pomníky - pomníky našich chyb.
Připomínají momenty, které bychom rádi vymazali z paměti. A zároveň varují.
Diktátorům je právě kvůli jejich vlastním pomníkům tato výsada odepřena.
12 prosince 2006
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
1 komentář:
trefné....
Okomentovat