Letos houby moc nerostou. Teda rostou, ale jen takové, které nesbírám, protože se jich bojím. Vypadají hezky, voní hezky, možná i chutnají, ale jeden nikdy neví, jaké jedy v sobě mohou skrývat.
Konzervativně zůstávám u suchohřibů, praváků a bedel (ty jsem ale nenašel už aspoň pět let) a za největší odvaz považuju růžovku. (Odvaz je to proto, že je to muchomůrka, občas se dá splést s pořádně jedovatou sestřenicí, a po konzumaci nastává mnohahodinový adrenalin - nevloudila se chybička?)
A pak je tu ještě něco. Čím dál tím častěji se mi vkrádá myšlenka, že jednoho dne se na nás houby naštvou a prohodí se. Muchomůrka zelená se přestrojí za pravák, žampion za holubinku a pravák za nejobyčejnější prašivku. A to bude mazec.
Doufám, že až to přijde, tak se o tom dozvím z novin a ne od lékaře na ARO.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat