Chutě

Mám chutě. Mám jich hodně, zejména těch nevhodných. Nevhodných proto, že jsou nedosažitelné, nezdravé či jinak škodlivé. A přichází v nepříznivou dobu.

Co mě ale, pokud jde o chutě, vždycky šokuje, je zjištění, že když své jim dám volný průchod, tak se pak vůbec necítím líp, někdy naopak. Nevím to sice úplně jistě u všech chutí, protože některé nemám odvahu začít naplňovat. Z logiky věci si však dovozuju, že jejich případné naplnění by muselo znamenat totální průšvih.

A přesto, že si to takto dokážu zdůvodnit, chutě neustávají.

Naštěstí je skutečným obohacením života nevhodné chutě zvládat.