Řešení

Měl jsem dnes špatný den. Tak špatný, že když jsem si chtěl nasypat kávu do hrnku, skončila celá na stole vedle něho. A to bylo to nejmenší, nikomu to aspoň neublížilo. Jiné moje dnešní nepovedené úkony již ano.

Nejde ani tak o to, co se stalo, jako co s tím dál. Samozřejmě, když někdo věci pokazí, měl by je dát do pořádku. Ale to nejde, protože s tím, komu jsem dnes něco provedl, se zřejmě už nikdy nepotkám. A nejen to, ani netuším, kdo to vlastně je.

Jako křesťan samozřejmě znám postup i pro tuhle situaci. Modlit se, aby to Pán Bůh vzal do rukou. Ale tady mám problém. Modlitba, aby Pán Bůh vedl okolnosti k nápravě, je velmi nebezpečná. Co kdyby totiž byla vyslyšena tak, že by věci nenapravil Pán Bůh, ale měl bych je napravovat sám? To je totiž, přiznám se, přesně to, co nechci.

Jenže vím, že když se nic nestane, tak mě budou trápit výčitky svědomí a trochu i obavy z následků, jaké by to mohlo mít. A k tomu si nebudu sám sebe vážit.

Samozřejmě, mám ideální řešení:
1) Budu se modlit za to, aby Pán Bůh vedl okolnosti k nápravě.
2) On nic neudělá.
3) Já nebudu muset nic napravovat, a přitom jsem pro to udělal všechno, dokonce jsem to Pánu Bohu svěřil.
4) Výsledkem bude svědomí v klidu, já v pohodě - a odpovědnost ponese Pán Bůh.

Něco mi ale pořád říká, že než tohle, tak je lepší se raději nemodlit vůbec.