Pochybnosti na mě doléhají v nejméně vhodnou dobu. Většinou těsně před závěrem toho, na čem dlouhodobně pracuji, jsem přesvědčen, že:
1) Začal jsem špatně
2) Pokračoval jsem špatně
3) Dokončuju to špatně
4) Na kompletní předělání už není ani prostor, ani síly a ani nápady
Je to čas, kdy začínám zoufale telefonovat kamarádům, které většinou moje problémy vůbec nezajímají, a sáhodlouze jim vysvětluji svou zoufalou situaci. Samozřejmě, že je vybízím k upřímnosti a otevřenosti, ale ve skutečnosti čekám povzbuzení, protože kritika by mě dorazila.
Proč tak nesnáším kuchařky, které haní svoje jídlo, jenom proto, aby je stolovníci chválili, když sám dělám totéž?
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat