Hvězdičky

Čas, kdy se ve škole dávalo vysvědčení, jsem přijímal rozporuplně. Sice jsem to celkem s pedagogy uměl, a kromě vyznamenání (nebo samých jedniček) bývalo mé vysvědčení často doplněno i pochvalou za vzorné chování a svědomité plnění úkolů.

Avšak musím taky uznat, že jsem nikdy nebyl nejlepší ze třídy, ale držel jsem si v prospěchu většinou tak druhé nebo třetí místo. Učitelé a učitelky o mně prohlašovali, že jsem studijní typ a co si mysleli spolužáci a spolužačky jsem raději příliš nezjišťoval.

Vysvědčení jsem pokaždé pečlivě vložil do připravené složky a hrdě odnášel domů. Na místo pochvaly mě však pravidelně čekala věta: "Jak to, že u těch jedniček nejsou hvězdičky?"

Používala se proto, abych si o sobě moc nemyslel. Protože jsme samozřejmě všichni dobře věděli, že se na vysvědčení hvězdičky nepíší.

Přesto je dodnes hledám.