Listoval jsem dnes svými starými vysvědčeními ze základní a střední školy a byl jsem na sebe hrdý. Většinou jedničky, občas dvojky a trojky jenom 5x za celou střední školu. No a kromě toho i pochvaly za svědomitou práci a vzorné chování.
Listoval jsem jimi z samozřejmě rodinně-veřejně. To z výchovných důvodů, protože bylo třeba dětem ukázat příklad otce - vynikajícího studenta, který už mládí věděl, že má budoucnost ve svých rukou a proto bral školu vážně a na prvním místě svých zájmů.
Listoval jsem jimi navzdory tomu, že jsem v očích potomků neviděl obdivné pohledy spojené s odhodláním studovat stejně kvalitně, jako jejich milující táta.
Že by už ve svém mládí pochopili, že škola není všechno?
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat