Letadlo pozvolna stoupalo k seskové výšce a moje nervozita rostla. Instruktor otevřel dveře a vydal povel k opuštění letadla. Srdce mi bušilo až v krku. Rozběhl jsem se a skočil. Do tváře mě udeřil proud chladného vzduchu. Otevřel jsem oči a uviděl kolem sebe neuvěřitelný prostor a vychutnával si požitek z letu.
Po chvíli jsem zatáhl za šňůru a nad hlavou se mi otevřel vrchlík padáku. Snášel jsem se k zemi a prožíval neopakovatelné pocity štěstí.
Nikdy jsem ve skutečnosti z letadla neskočil a ani to neudělám, přestože je to můj velký sen. Protože co když to celé vypadá úplně jinak, než jak jsem si to vysnil?
A tak, abych neprožil zklamání, zůstanu pouze virtuálním parašutistou.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat