Co mi brání, abych popsal věci tak, jak skutečně jsou nebo jak je vidím? Můžu tomu říkat třeba odpovědnost nebo rozvaha, ale klidně i strach. Je to možné? Strach v demokracii? Za názory přece dnes nikoho nikdo nemůže trestat.
Je to pravda, ale stejně to není tak jednoduché. Co když věci vidím nesprávně? Co když prostým popisem svého pohledu raním někoho, kdo to vidí úplně jinak? A co když ho to zranění zničí? Ale abych nebyl tak ušlechtilý, i v demokracii je možné, že vyslovená pravda zničí autora.
Pravda je samozřejmě pravda a člověk by se na tohle všechno neměl ohlížet. Lidstvo si ji zaslouží, a kde by bylo, kdyby velcí společenští a náboženští reformátoři měli takové ohledy na druhé a na sebe.
Jenže já nejsem velký reformátor, proto píšu pravdu v jinotajích a věřím, že těm správným lidem dojde, zatímco ti nesprávní to nepochopí nikdy.
Snad tomu nebude naopak.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat