Pokaždé, když v médiích zazní zpráva o tom, že někde byl vykonán trest smrti, pocítím lítost. Přijde mi to kruté, že někdo přijde o život přesto, že často lituje toho, co udělal v minulosti. A média, ta umí v takovém případě jeho příběh patřičně dojemně vylíčit.
A jako vždy, když je něco zkratkovitě posuzováno a vytrženo z kontextu, svádí to k rychlým, jednoznačným a proto také i chybným závěrům. Když pomineme zvrhlé totalitní režimy, trest smrti bývá přece vynášen pouze nad zločinci nejhrubšího kalibru, kteří spáchali minimálně jednu brutální vraždu. A to, že svého činu litují, a že se často obrátili k Bohu, nemůže brát světská spravedlnost v úvahu. Bylo by to pro společnost příliš nebezpečné.
Na těžké zločince by měla spravedlnost tvrdě dopadnout.
Ovšem jestli je trest smrti to pravé, je těžké říct.
Vzhledem k omylnosti všeho, co se na tomto světě děje, bych spíše řekl, že ne,
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat